Honda CR-V
Za jednoho z průkopníků vozů kategorie SUV lze považovat model CR-V od Hondy. Nová generace tohoto oblíbeného Japonce navíc skvěle odpovídá současným potřebám většiny potenciálních zákazníků – nejlépe se totiž cítí na silnici. Poslední průzkumy ukazují, že je četnost využití vozů SUV v terénu minimální, čehož si byl již delší dobu vědom také výrobce automobilů značky Honda a nový model CR-V přizpůsobil především pro jízdu na zpevněných cestách. Svůj účel CR-V v lehkém terénu pochopitelně splní, jízdní vlastnosti na silnici však byly díky některým úpravám posunuty o pořádný kus dopředu. Oproti předchozí generaci přichází navíc honda s inovativním designem, který je charakteristický svým sportovně elegantním stylem. Stačí se například podívat na zajímavě řešené předních světlomety nebo dynamicky působící přední masku chladiče.Zásadní rozdíl však nalezneme vzadu, kde chybí rezervní kolo dříve uchycené na pátých dveří předchozí generace CR-V. To se nyní nachází pod přepážkou v kufru automobilu. Toto řešení nejen o něco zkrátilo karosérii, ale hlavně umožnilo použití pátých dveří s klasickým otevíráním vzhůru.
Odpadá tak problém s mnohdy komplikovaným otevíráním zadních dveří (s ukotvením na boku) a vykládáním nákladu v případě podélného zaparkování automobilu mezi ostatními vozy. Zavazadlový prostor nového CR-V si zaslouží pouze slova chvály. Díky možnosti posunutí zadních sedadel je totiž nejen variabilní, ale potěší i jeho relativně nízká nákladová hrana. Přesuneme-li se dopředu velmi dobrý dojmem působí na posádku také přístrojová deska. Vyzdvihnout musíme zejména její originální a zároveň moderní ztvárnění, rovněž se nám líbilo slícování jednotlivých plastových dílů.Za zajímavě řešení lze považovat umístění ruční brzdy na přední straně loketní opěrky. Příjemně tuhým sedadlům musíme vytknout snad jen sedáky, s jejichž délkou nebudou příliš spokojení lidé s postavou nad Zpracování samotných plastových dílů působí kvalitně, ani při jízdě po rozbité městské dlažbě se z interiéru neozývaly žádné rušící elementy. Ticho v kabině navíc umocňoval kultivovaný zážehový čtyřválec i-VTEC o zdvihovém objemu 1997 cm3 s nejvyšším výkonem 110 kW při 6200 ot/min. Křivka nejvyššího točivého momentu 192 Nm vrcholí při 4200 ot/min. Motor není opravdu téměř slyšet, až teprve při vysokých otáčkách „hýčká“ uši posádky svým sportovním akustickým projevem.Přestože lze zážehové pohonné jednotky od Hondy většinou jen chválit, v modelu CR-V nepůsobil avizovaný „dvoulitr“ příliš živě. V kombinaci s tímto motorem bychom spíše doporučili volbu šestistupňové manuální převodovky namísto pětistupňového automatu s pomalejší změnou jednotlivých rychlostních stupňů.
Alternativou k tomuto benzinovému motoru může být povedený vznětový čtyřválec 2.2 i-CTDi dobře známý z modelů accord, civic nebo FR-V. Jak jsme se již zmiňovali na začátku, Honda CR-V nás velmi potěšila svými jízdními vlastnostmi na silnici. Automobil se s ohledem na vyšší stavbu karosérie téměř vůbec nenaklání a lze s ním jet prakticky stejně jako s běžným osobní vozem. Stále si však zachovává výhody automobilu s vyšší karosérií a schopnost průjezdu lehkým terénem.